Clever as a monkey
Aktualizace: 2018-02
Článek je pouhým průřezem historie, má informativní charakter, uvedeni jsou jen vybraní představitelé, nemá smysl opisovat celou Wikipedii, ze které jsou některé informace čerpány. Není problém ho postupně doplňovat o další údaje.. Ééé, no, zkrátka, co dáte, když se zmíním o Vašem výrobku, či produktu? ☺
Základem vývoje historie, nás zajímající, jsou pojmy miniaturizace techniky a její postupná "genializace". Touto cestou si postupně prošly jak počítače, tak i telefony, u kterých se postupně přišlo i na to, že u nich je kabel tak trochu zbytečný...
... a objevily se také výrazy internet, web, jakož i GSM, Wi-fi, IrDA, Bluetooth, GPS a jim podobné (laické veřejnosti, začínající si počítat roky, zbývající do důchodu. většinou jen těžko pochopitelné) a to vše se spolu skloubilo v jeden celek, v médiích popisovaný jako pokrok, lidově ovšem také zvaný méně optimističtějším výrazem nutné zlo.
Tzv. pevná linka více méně dožívá, přičemž najednou, kde se vzal, tu se vzal, objevil se okamžik, kdy Personal Computer byl natolik malý, že se do něho již vyplatilo včlenit telefon kabelu zbavený, odborně zvaný telefon mobilní.
Vývoj obou hlavních protagonistů, zpočátku oddělený, se najednou sloučil ve vývoj jediný, společný, nebo se alespoň velmi prolínající, kdy počítač a "mobil" se stávají jedinou "mašinkou", v různých variantách provedení.
Také v tomto článku si připomeneme oba "hrdiny" zvlášť, načež potom provedeme nenásilnou formou jejich sloučení v jeden celek, charakterizovaný pojmem smart "něco", k čemuž Vám poslouží následující odkaz:
Úvod povídání o rozvoji "Smart" technologie ve 21. století.
První skutečný přenosný osobní počítač se nazýval Dynabook a vznikl ve firmě Xerox kolem roku 1968, následoval Microsoft Tablet PC, pak Microsoft Surface, vyráběný dodnes, vybavený již operačním systémem Windows 8.
Pojem „osobní počítač“, případně „mikropočítač“, nebo někdy také zvaný „domácí počítač“ zavedla firma Xerox PARC svým počítačem Xerox Alto v roce 1972.
Vůbec první osobní počítač v podobě, která byla zajímavá svým vybavením pro veřejnost, se na světě objevil díky firmě Apple na začátku 80. let, kdy v roce 1983 světlo světa spatřil počítač vybavený myší a klávesnicí, nazvaný Apple Lisa. Ta "veřejnost" však musela být v kategorii "pracháč".
Pokračovatelem se staly počítače Apple Macintosh, vyráběné dodnes, známé i pod zkratkou Mac. O nějaké jejich miniaturnosti se ale zkraje samozřejmě nedalo vůbec hovořit.
Již nevyráběné Tablety PC, o kterých padla zmínka před několika odstavci, prý byly většinou založeny na architektuře IBM-PC, představované procesory "286", "386" atd.
Byly to tedy plně funkční PC, které měly upravený operační systém tak, aby se u nich daly používat, místo do té doby tradiční trojice displej, myš a klávesnice, již průkopnické dotykové obrazovky.
Se ví, že socialistická propaganda v tehdejší ČSSR o nějakých počítačích v Americe nepsala vůbec nic, na pořadu dne byly hlavně úžasné výsledky sovětské vědy a techniky. Tehdy mezi českou mládeží "frčely" počítače Atari a ZX Spectrum, u jejich rodičů byla vrcholem používané techniky většinou jen obyčejná kalkulačka.
Masovější nástup výpočetní techniky u nás se proto může datovat až odklonem od komunistických ideí o rovnosti mezi lidmi, o které běžný občan ČSSR sice slyšel každý den, ale v běžné prodejní síti by např. výše zmíněné dva počítače hledal marně, protože on tam běžně nebyl k sehnání ani obyčejný toaletní papír.
Luxusní a "západní" zboží se muselo nakupovat ve speciálních prodejnách, nazvaných Tuzex, kde se platilo pro tento účel vytvořenými poukázkami, zvaných tuzexové bony, které běžný občan možná nikdy v životě nespatřil a nebýt hodných "strýčků", zvaných veksláci, by takových "nevzdělanců" byla možná většina.
S nástupem raného kapitalismu tedy přišla také spousta skvělé rané elektroniky, jako třeba kazetové magnetofony (které už nyní patří do škatulky "retro"), ale také dosud nesehnatelné počítače různých druhů a výrobců...
Počítače s procesory "286", "386" (od r. 1986), "486" (r. 2007) já osobně znám z práce cca od roku 1990. O malých rozměrech se u nich sice nedalo hovořit, o nějaké extra "chytrosti" také nemohla být řeč, rychlost zpracování dat byla "nervy drásající", podobná zvuku, jaký tehdy při tisku vydávaly jehličkové tiskárny.
Jak vývoj pokračoval, objevily se (a zase mizely), spolu s postupně se zmenšujícími se a zároveň zrychlujícími se počítači, všelijaké další tablety, phablety, laptopy, notebooky, PDA a podobné přístroje.
Laptopy, nověji pak zvané notebooky (zohledňujíce skutečnost jejich ještě menších rozměrů oproti laptopům, v zeštíhlení do velikosti knihy). V ČR se poprvé prodalo více notebooků, než "klasických" PC (desktopů), r. 2007.
Současně se začaly objevovat i různé elektronické diáře, jako byl ten "můj" organizér a databanka v jednom, Digital diary Casio SF 9350 (rok výroby cca 1990).
Jeho paměť RAM o velikosti 64 kB mne tehdy fascinovala. Sloužil mi dobře, měl jsem ho rád, ale rozhodně nebyl nijak "chytrý", protože, když jsem zapomněl heslo do tajné oblasti, kde byla telefonní čísla všech mých kamarádek, neuměl mi poradit... No, a jedině v nouzi poznáš přítele, že? Zanevřel jsem na něj...
V r. 2010 se objevil iPad od firmy Apple, což je tablet, speciálně zaměřený na práci s multimédiálním obsahem, který byl mnohem více atraktivní běžným uživatelům, takže se záhy stal jejich "miláčkem". Neplést si to s názvem iPod, což je multimediální přehrávač téže firmy. Fakt, kdo dva tak podobné názvy vymyslel, musel být "echt inženýr"...
Jako tablet je uvažován přenosný plochý počítač, jehož součástí je dotyková obrazovka, pomocí které je přístroj nejčastěji ovládán. Tlačítková klávesnice tedy bývá nahražena dotykovou, eventuálně se na ni dá psát perem, zvaným stylus.
Konstrukce bývají různé, např. typ slate, česky břidlice, je tenký, "jako tabulka břidlice", právě proto, že v sobě nemá zabudovanou klávesnici. Tu však lze, v případě potřeby, připojit bezdrátově, nebo přes USB port.
Phablet vzniknul sloučením názvů (a funkcí) dvou zařízení, a to smartphone a tablet. Němci mu prý říkají smartlet, no, nevím, ti Němci, co jsem znal já, tomu říkali myslím "šajze" ☺.
U nás se tomu sice říká tabletofon, neboli telefon s úhlopříčkou displeje nad 5,5 palce, já tomu ale říkám, při srovnání s mým "hlupáčkem" od Nokie, prostě "velká kráva" ☺.
Helejte, ono to je celkem fuk, jak se co jmenuje, hlavní je mít na jeho koupi prachy
a být zdravý na těle i na duchu, aby si ho člověk vůbec užil, než odejde
se odplazí v sedmdesáti letech
do důchodu.
První veřejně dostupný mobilní telefon uvedla na trh americká Motorola v roce 1983, vážil cca 800 gramů, výšku měl 25 cm a cenu takovou, že si ho mohla koupit jen hrstka vyvolených...
... a začátkem roku 2016 už píší, že Motorola jako značka telefonu končí, pro nového majitele, firmu Lenovo, asi pojem přestal být atraktivní, protože, a to nutno fakt uznat, název Moto by Lenovo, zní úplně skvěle a velmi "údernicky" ☺.
Jo, holenkové, nevděk světem vládne, zvykejte si na pořekadlo, že koho chleba jíš, toho píseň zpívej.
První mobilní telefon, který jsem vlastnil, byl Siemens S8. Velký byl už tak akorát, dobře se daly mačkat rozumně od sebe vzdálené klávesy, výška bez anténky cca 15 cm, displej byl malinký, černobílý... Barevné se objevily až pak u modelu S10 (rok výroby 1997).
Pokračujme ale v přehledu vývoje "smart" techniky. Někteří možná znáte přístroje, zvané PDA, neboli Personal digital assistant, česky Osobní digitální pomocník, případně, podle svého výrobce, Palmtop. Jedná se o malý kapesní počítač, obvykle ovládaný dotykovou obrazovkou a "perem" (tzv. stylus).
Již z názvu je patrný jeho hlavní účel, organizování času a kontaktů majitele, ale zvládají toho, po stránce technické, v součinnosti s dalšími aplikacemi, mnohem více. Obsahují textové editory, zvládají práci s tabulkami, pracují s e-maily, dají se použít jako čtečky E-booků (elektronických knih), umí přehrávat video, mívají webový prohlížeč, mohou pomoci při orientaci pomocí GPS... Celkem šikulové, již to ale přestávají být prodejní trháky.
Telefon také může být již součástí PDA (takový PDA se potom nazývá komunikátor, ten tedy kromě telefonování současně zvládá i věci v minulém odstavci popsané.
Existují v podstatě dva typy PDA: bez možnosti vzdálené komunikace a s možností bezdrátově komunikovat prostřednictvím internetu. Připojení na internet umožňuje Wifi rozhraní, využít ale lze i jakýkoliv externí mobilní telefon (který se s PDA spáruje nejčastěji pomocí Bluetooth.
Zde můžete přejít na pokračování povídání o rozvoji "Smart" techniky - viz červený nadpis skoro nahoře Smartphone, neboli "chytrý" telefon a počítače. (Ta stránka slouží jako Domovská stránka tohoto webu)
Pro zájemce: prodej domén EU a CZ.